Psychická podpora

Když Parkinsonova choroba zasáhne řeč a jazyk

Většina lidí si Parkinsonovu chorobu spojuje především s třesem, zpomalením pohybů a ztuhlostí svalů. Tyto projevy jsou skutečně nejviditelnější a obvykle také nejvíce zasahují do každodenního života. Méně se ale ví, že Parkinsonova choroba postihuje i řeč a jazykové schopnosti. Přitom právě komunikace je základem sociálních vztahů a kvality života – a její narušení může být pro pacienta i jeho blízké podobně zatěžující jako motorické potíže.

Když hlas ztrácí sílu

U většiny lidí s Parkinsonovou chorobou se postupně objevuje tzv. hypokinetická dysartrie – řeč je méně zřetelná, hlas tichý, monotónní a někdy i chraplavý. Pacient má potíže udržet potřebnou hlasovou intenzitu a okolí mu může často říkat: „Mluv hlasitěji!“ – přestože se nemocný sám cítí, že mluví dostatečně nahlas. Tento nesoulad bývá pro obě strany frustrující.

Častým problémem je také zrychlené tempo řeči, které v kombinaci s omezeným rozsahem pohybů artikulačních orgánů vede k tomu, že slova splývají a stávají se hůře srozumitelnými. Někdy se objevují i opakování slabik nebo celých slov, což působí dojmem, jako by se člověk „zadrhával“.

Jazykové potíže: nejde jen o to, jak pacient mluví, ale také co říká

Zatímco motorické projevy řeči jsou dobře známé a častěji sledované, méně pozornosti se dlouho věnovalo samotným jazykovým procesům – tedy tomu, jak pacient formuluje myšlenky a jak rozumí řeči druhých. Výzkumy posledních let ukazují, že právě zde se skrývá mnoho potíží, které ovlivňují každodenní dorozumívání.

Problémy při vyjadřování

Chudší obsah – pacienti můžou někdy tvořit kratší věty, používají jednodušší gramatické struktury a jejich projev může obsahovat méně informací.
Hledání slov – vybavit si správné slovo, zejména sloveso, je náročné. Zatímco podstatná jména („stůl“, „pes“) vybavují lépe, slovesa, zejména akční slovesa vyjadřující určitou fyzickou činnost („běžet“, „sázet“), dělají velké obtíže.
Narušená plynulost – řeč může být přerušovaná, pacient váhá nebo opakuje části vět.
Snížená gramatická/syntaktická správnost – věty jsou jednodušší, s méně složitou stavbou.

Potíže s porozuměním

Složitější věty – problémem bývají pasivní konstrukce („Maminka je myta dcerou“) nebo věty, kde není jasné, kdo dělá co, nebo činitel děje není vyjádřen na první pozici ve větě.
Význam slov – někdy je obtížné zvolit správný význam, pokud jich má slovo více.
Obrazný jazyk – metafory, ironie nebo sarkasmus mohou být matoucí.
Dlouhé rozhovory – pacienti se hůře soustředí, zpracovávají informace pomaleji a snadno ztratí nit.

Proč se to děje?

Příčiny nejsou zcela jasné, ale odborníci se shodují, že nejde pouze o „jazykovou poruchu“. Velký podíl mají také kognitivní funkce – zejména pracovní paměť, schopnost plánovat, kontrolovat chování a soustředit se. Tyto procesy jsou u Parkinsonovy choroby často narušeny.

Významnou roli hrají také tzv. bazální ganglia, hluboko uložené mozkové struktury, které se podílejí nejen na řízení pohybu, ale i na zpracování jazyka. Když jsou poškozeny, projeví se to nejen na chůzi nebo jemné motorice, ale i na řeči a myšlení.

Dopad na každodenní život

Tyto jazykové potíže mohou být nenápadné, ale v běžném životě mají velký význam. Pacient si například hůře poradí v situacích, kde je potřeba rychle reagovat nebo sledovat složitý rozhovor – třeba u lékaře, při vyřizování na úřadech nebo během rodinných debat. Snadno dochází k nedorozuměním, která vedou k frustraci a někdy i k postupnému uzavírání se do sebe.

Co s tím?

Dobrou zprávou je, že jazykové potíže lze alespoň částečně kompenzovat. Velký význam má logopedická péče, která pomáhá pacientům trénovat nejen hlasitost a artikulaci, ale i jazykové schopnosti – například porozumění složitějším větám nebo rozšiřování slovní zásoby.

Důležitou roli hrají také rodinní příslušníci a blízcí. Pokud mluví pomaleji, jasněji a dávají pacientovi více času na reakci, komunikace je snazší a méně stresující. Pomáhá i používání krátkých vět a kontrola, zda pacient správně pochopil sdělení.

V Brně na CEITEC Masarykovy univerzity se neurovědci zaměřují na porozumění složitějším větám a přenáší do českého prostředí výzkum, který doposud probíhal v anglicky mluvících zemích. České jazykové prostředí má totiž svá specifika, kdy například flexibilní slovosled komplikuje lidem s Parkinsonovou chorobou schopnost porozumět větám, ve kterých činitel děje nestojí na prvním místě.

„Náš výzkum se pokusí rozklíčovat mechanismy, na kterých tato schopnost stojí,“ vysvětluje Ľubomíra Nováková, která pracuje s metodou neinvazivní stimulace mozku v domácím prostředí, pomocí níž se bude snažit tyto dysfunkce zlepšit.

Do této studie je také možné přihlásit se přes kontakt uvedený níže. Studie vyžaduje kromě stimulace v domácím prostředí tři osobní setkání v Brně a možnost podstoupit vyšetření v magnetické rezonanci.

E-mail: lubomira.novakova@ceitec.muni.cz

Telefon: +420 549 497 766

Závěr

Parkinsonova choroba není jen onemocněním pohybu. Zasahuje také do řeči a jazyka, což může být pro pacienty i jejich okolí stejně zatěžující jako fyzické příznaky.

Jazykové potíže se přitom objevují už v raných fázích nemoci a mohou významně ovlivnit kvalitu života. Včasné rozpoznání a cílená podpora – logopedická, kognitivní i sociální – mohou pacientům pomoci zůstat aktivními účastníky komunikace a chránit je před pocitem izolace.

Autor:

Mgr. et Mgr. Ľubomíra Nováková, Ph.D.

← Zpět na Rady odborníků